Vítejte na stránce chszesvinova.wbs.cz v sekci Stříhání drápků a srsti
Stříhání drápků a péče o tlapky
Pravidelné prohlížení tlapek a následné zkracování drápků je velmi důležité z hlediska správného postavení prstíků tlapky k podložce.
Příliž dlouhé drápky mají tendenci se stáčet cestou nejmenšího odporu a následně tak vykřiví i celý prstík. Dosed tlapky na podložku již pak nejde přes drápky, ale u takto postiženého prstíku se propadne přímo na prst. Nárazy při chůzi a poskakování se poté nepřenáší na kostru tlapky přes prstíky, ale utlumí je měkká tkáň, kterou morče chodí po zemi místo drápku. Tlapka špatně pruží, na zatěžovaném místu vznikají otlaky.
Je to jako ošoupaná podrážka naší boty. Noha se naklání na stranu, kde chybí podrážka, začínáme šmajdat. Při delší chůzi nás místo začíná tlačit, pak to zčervená a pak boty buď vyrazíme nebo podrazíme.
U morčátek hrozí riziko pododermatitidy, což je bolestivé zánětlivé onemocnění v oblasti chodidel. Toto onemocnění vzniká často neustálým kontaktem s tvrdou podestýlkou (lino, tvrdé pelety). Malý otlak přejde v ranku a následná infekce je dílem okamžiku.
Starší morčátka jsou náchylnější k infekcím a rány se jim hůře hojí. Věnujte dostatečnou pozornost i předním tlapkám. Morčátka je při prohlížení často zatnou v pěst a pak nic neuvidíte. Podívejte se zespoda, nejlépe za denního světla.
Tak tedy, jak na to?
Nejprve se posad´tes morčátkem někam na denní světlo. Morčátko si položte hlavou ke koleni a zadečkem k pasu. Levou rukou přizdvihněte obě přední packy tak, abyste viděli pěkně na drápky. Pohledem na světlý drápek snadno rozlišíme tzv. červenou žilku, což je živá citlivá tkáň, a okolní rohovinovou část. Cvakneme kleštičkami v pravé ruce zepředu kousek cca 3mm za žilkou tak, aby zkrácená plocha drápku dosedla přirozeně plochou akorát na podložku.
Například přední tlapka má vypadat na podložce jako ruka na piáně. Což morčátku ovšem jen tak nevysvětlíte. 
U tmavého drápku to máte trochu těžší, vzdálenost od žilky si určíme v duchu (zkuste drápek zespod podsvítit baterkou) a pro jistotu cvakneme ještě s větší rezervou. Je lépe vzít jenom špičky předních drápků cca 3mm a zkracovat častěji.
Drápky na zadní nožce zkracujeme v opačné poloze morčátka, tedy hlavička je k našemu pasu a zadeček ve směru k našim kolenům. Levou rukou uchopíme zadní tlapku a vytáhneme ji za morče (jako když čistíte zadní kopyta koně), čímž vidíme drápky zahnuté směrem nahoru. Tam, kde je za drápky špína, to je již odrost nehtu a můžeme tam střihnout. Špičku drápku odstřihneme vykrojenými nůžkami ve vzdálenosti 9-12mm od nehtového lůžka, u dospělého zvířete, kratší vzdálenost u mladých morčat apod. než se tento cvik morčátko naučí, bude vám popolézat k pasu, dál nemůže a levým předloktím ho držte rovně podél nohy, aby se necukalo. Starší mazáci už nožky pěkně podávají.
Zkracovat drápky obvykle stačí co 4 týdny. V mezidobí si mohou obě strany odpočinout. Též můžeme dát morčátkům do výběhu klasickou cihlu a servírovat na ní nějakou tu zdravou dobrotu. Morčátka si tak přirozeně obrousí část drápků a navíc je terénní nesrovnalost bude bavit. 
Levá zadní nožka se zakrácenými drápky, pravá zadní z našeho pohledu ještě před stříháním:
Nůžky na zadní drápky držíme v rovině s chodidlem. Pak máme ten správný úhel střihu:
Přední drápky stříháme štipkami v úhlu kolmém na drápek.
Co dělat, když jsme to cvakli víc, než mělo být a morčátku teče z drápku krev?
Na střihlý krvácející drápek přiložíme vatu, buničinu či papírový kapesník a jemným stiskem palce a ukazováčku podržíme na ráně. Nožku s krvácejícím drápkem mírně přizdvihneme. Krvácení za chviličku ustane. Na morčátko mluvte uklidňující slůvka, aby se zklidnilo.
Pokud jste to opravdu střihli hodně a silně to krvácí i přes tato opatření déle než 5 minut, kápněte na čerstvě otřenou ránu vteřinové lepidlo, foukněte na to a ihned klepněte drápkem s kapikou lepidla do suchých měkkých hoblinek. Udělá to krustu a krvácení to zastaví. Vteřinové lepidlo bylo původně vyvinuto na akutní lepení ran utržených ve válce na místo šití, proto se na vás vždy tak ochotně lepí.
Nebo si pro příště dopředu kupte v lékárně Gelita - Spon želatinovou houbu na zastavení krvácejících ran za 168,-Kč.
Čím zkracuji drápky morčatům?
Na přední drápky nožek používám malé klasické kleštičky na nehty. Vykrojené nůžky používám na silnější zadní drápky nožek. Obojí naleznete v horní části fotky.
Pozor! Za stočený prstík i přerostlý drápek již morčátko přijde na výstavě o body.
Dlouhosrstá morčata aneb stříhat či nestříhat?
Je to jako u nás. „Mám čas" tedy česám se a mám delší vlasy. „Nemám čas" tedy to šulím a radši to shodím.
Verze „nemám čas", ale vlasy mám vede akorát k cuchání a lámání hřebene a v případě morčátka pak k neradostnému kvíkotu a úprku jakýmkoli směrem od hřebenu.
Z hlediska výstav má mít morčátko srst minimálně délky k podložce. Záleží tedy na chovateli, zda věnuje svůj čas pravidelné údržbě srsti a zda je morčátko ochotné spolupracovat. Viz sekce Česání a balíčkování morčátek.
Srst k podložce:
- stříhám rovnými nůžkami, lepší za mokra
- boky stříhám rovně a na zadečku do obloučku, ideálně podle kruhové podložky nebo misky, kterou dám pod morčátko (miskový fígl najdete v sekci Česání a balíčkování morčátek.)
- na dotvoření přirozeného střihu konce pramenů cca 3mm prostřihnu efilačními nůžkami (na fotce uprostřed, koupíte v Cauflandu cca 250Kč)
- nezapomenout na to, že za mokra se jeví srst delší, než je ve skutečnosti
U bílých morčátek, nebo morčátek čuňátek přistřihnu srst kolem konečníku těsně k pokožce a to z obou stran asi 1cm. Když to uděláte přirozeně, na výstavě to tolerují. Pozor, ať morčátko nestřihnete do nožky, nebo bradavky.
Kdyby se Vám Váš výtvor nezdařil, nebojte, příroda to za pár měsíců dá opět do pořádku:)
Něco o morčecích zubech - přerostlé hlodáky, vylomené hlodáky...
Hlodáky a stoličky morčatům neustále dorůstají. Proto je nutné sem tam dávat větvičky ovocných stromů na okus. Tvrdé pečivo se ke stoličkám nedostane, tedy je zbytečné ho dávat. Nehledě na neurčité složení pečiva a nespolehlivých metod sušení doma na lince...
Základní složkou potravy morčete je seno, díky němu se pravidelně setkávají a třou hlodáky a stoličky o sebe, což je při obrušování žádoucí. Morčata, která nemají k dispozici seno a jsou chována jen na granulích, či s minimem sena, jsou tak zdravotně ohrožena. Velkou roli též hrají genetické predispozice v utváření celého chrupu.
Morče s přerostlými zuby má v pokročilém stadiu neustále mokro kolem tlamičky, hlavně dole pod bradou, jelikož zvýšeně sliní. Též často je mokré okolí nosních dírek. A samozřejmě nemůže již žrát tvrdou potravu - seno Vám zbyde v seníku, toho si musíte všimnout. Vybírá si jen měkké - granulky, nebo obilí, trávu a měkké ovoce.
Pokud máte podezření, že jsou hlodáky přerostlé - ke stoličkám nedohlédnete, jsou hodně hluboko v tlamičce - navštivte co nejdříve veterináře, který je odborně zakrátí. Některým je třeba zkracovat pravidelně, jindy pomůže právě více větví na okus.
Pokud veterinář diagnostikuje i přerostlé stoličky, bude třeba operace na zabroušení. Tato prognoza však není dobrá a neduh se opakovaně vrací, anestezie pak morče značně vysiluje.
Pro zajímavost vykopávka z naší zahrady, asi potkan ulovený dávnou generací místních myšolovek...
Je vidět jak dlouhá část hlodáku je zasazena v čelisti. Celé se to postupně vysouvá vpřed a pak obrušuje o potravu.
Tedy v případě, že morčátko např. vlivem pádu z výšky přijde o hlodáky a vylomí si je, tak se je schopen hlodák již za 7dní znovu objevit v místě původního. Do té doby krmíme kašovitou stravou z mixovaných ovesných vloček s trochou glukopuru ze stříkačky rovnou do tlamy, nebo dáme do mističky, kde si to morče samo slíže.
